V údolíčku na pastvině u Staré Červené Vody hloubí bagr řadu tůní. Jejich úkolem bude zadržovat vodu v krajině. Na Jesenicku se jedná o pilotní projekt. Pokud by se našly peníze a ochota majitelů pozemků či státu, mohly by obdobných opatření v budoucnu vyrůst v regionu desítky.
Rozlehlá pastvina na okraji Staré Červené Vody není na první pohled ničím zvláštní. Pod zemí se však nachází systém trubkových drenáží. Potrubí od páteřního průměru šedesát centimetrů až po pěticentimetrové „vlásečnice“ odvodňuje sedmdesát hektarů plochy.
„Jsme v situaci, kdy máme problém s nedostatkem podzemní vody, hydrologickým suchem. A zároveň máme krajinu vybavenou množstvím odvodňovacích systémů, které po srážkách odvádí vodu do potoků a ta nám pak „překvapivě“ chybí. Nejrozumnější je odvodňovací systémy alespoň částečně zrušit. Zde jej ve spodní části údolí nahrazujeme kaskádou pěti jezírek,“ ukazuje Juraj Grňo. Je předsedou spolku Silezika, který za pomoci dotace tůně pro zadržení vody a na podporu biodiverzity v krajině buduje.
Kaskáda zachytí tři tisíce kubíků
Podzemní systém trubek odváděl desítky let z pastvin vodu rychle pryč. Přirozené přitom je, když z krajiny odtéká pomalu. Kaskáda vznikajících jezírek zachytí vody tři tisíce kubíků.
„Důležitější, než voda, kterou tu vidíme, je ta, která se zasákne do půdy,“ ukazuje na poloplná jezírka Juraj Grňo.
„V době, kdy nebude dlouho pršet, bude voda pomalu podzemím odtékat a dosycovat potůček. A když se srážkami tůně naplní, voda začne přetékat do potůčku vrchem,“ vysvětluje Juraj Grňo. Za ním leží hromada velkých betonových trubek, které bagr vykopal ze země.
Hotovo má být na jaře
Dílo u Staré Červené Vody vzniká od loňského podzimu, hotovo má být na jaře. Investorům napomáhá vstřícný postoj úředníků z městského úřadu v Jeseníku, vše ale bylo možné zbudovat díky osvícenému majiteli, který poskytl své pozemky. Úpravou se mu pastviny neznehodnotí. Dílčí větve drenáže zůstanou i nadále funkční, takže bude moci dál bez omezení hospodařit. Vyústění takové je ostatně patrné u jedné z tůní, na jejímž břehu vyvěrá ze země „pramínek“.
Podobný meliorační systém jako na tomto místě byl vybudován prakticky v každém údolí v podhorských oblastech Jeseníků.
„Takové meliorace jsou i v Žárové, Pustých Žibřidovicích, v Pekařově, nad Rejcharticemi. Všude jsou takové údolnice, všude se odvodňovalo,“ zmínil Peter Viazanička. V minulosti se zabýval právě odvodňováním zemědělských pozemků. Dnes má stavební firmu, která kaskádu tůní buduje.
Vzorový projekt
Zdejší opatření má být spolu s dalšími vzorovým projektem. Ještě v letošním roce se chystá Silezika v nedalekém údolí vybudovat obdobnou soustavu s vyšší retenční kapacitou. Plošnému rozšíření tohoto modelu však nenahrává situace s vlastnictvím pozemků. Osvícených vlastníků, kteří by dali byť malou část své půdy k dispozici, není mnoho. A stát jí dostatek nemá.
„Lidé by měli vědět, jaká opatření je třeba proti suchu dělat. A není to prohlubování vrtů ani uchovávání pár kubíků dešťovky u domu. Tato opatření jsou jednoduchá a poměrně levná,“ uzavřel Juraj Grňo.